Projekt Chatařství sleduje chaty jako místa, kde Češi po dobu jednoho století hledají, tvoří a prožívají pocit osobního štěstí.
Světově neopakovatelný fenomén masivního budování druhých domovů rozebírá z pohledu architektury, kdy stavby odrážejí sny, touhy a možnosti svých budovatelů i uživatelů a jsou vlastně otiskem jejich duší.
Sleduje fantastickou a mnohdy bizarní kreativitu tvůrců, kteří asi nikdy nechtěli být umělci v pravém smyslu slova, leč nakonec stvořili unikátní díla.
Mapuje historii chatařství od začátků spojených s prvorepublikovým trampingem přes předválečné období rozkvětu víkendových sídel. Popisuje i normalizační dobu, kdy chata byla místem jednoduchého útěku ze společenské nesvobody. Zaznamená i současnost, kdy oproti původním předpokladům po nástupu nového politického a zejména ekonomického uspořádání společnosti, chatařství nezaniklo, ba naopak prožívá další boom.